Cyklus judaistických přednášek

Cyklus judaistických přednášek - zimní semestr 2018

vzhledem k bohatému programu Dnů židovské kultury Olomouc 2018 jsme pro Vás v letošním roce soustředili Cyklus judaistických přednášek do měsíce listopadu. Jeho program naleznete níže. První prosincovou středu pak  letošní Cyklus uzavře přednáška dr. Marie Crhové. S týdenním předstihem Vám jednotlivé přednášky připomeneme. Zároveň veďte v patrnosti, že se akce budou konat nově na adrese Na Hradě 5, Olomouc, v prvním patře, kam se naše katedra s novým semestrem dočasně přesunula. 

 

14. listopad (středa, 17:00):  Židovská modlitba za vládu

ThDr. Pavla Damohorská, Th. D., Katedra biblistiky a judaistiky, Univerzita Karlova v Praze, Husitská teologická fakulta.

Anotace:
Přednáška pojednává o jednom z nejzajímavějších židovských modlitebních textů současnosti, tzv. modlitbě za vládu. Během přednášky se posluchači seznámí s kořeny praxe recitace této modlitby, jejím historickým vývojem i s jejím významem v současnosti. Přednáška rovněž zmíní rozpory provázející recitaci tohoto textu za nedemokratické a totalitní vlády. Zvláštní pozornost bude také věnována vývoji modlitby za vládu na území ČR.

 

21. listopad (středa, 17:00):  Protižidovské bouře roku 1918

Mgr. Jan Machala, holešovský historik vystudoval historii na FF UP. Zabývá se především československými dějinami ve 20. století, dějinami perzekuce židů v období nacismu a poválečným stíháním kolaborace a válečných zločinů.

Anotace:
Závěr roku 1918 v Holešově se nesl nejen ve znamení konce 1. světové války a vzniku samostatného československého státu, ale také protižidovských násilností, v jejichž důsledku zanikla židovská politická obec a řada židovských rodin opustila město svých předků. Přednáška přiblíží jak průběh této události, která bývá označována za poslední pogrom v českých zemích, tak její místní a dobové souvislosti, příčiny, následky a ohlas v literatuře i dalších médiích.

 

28. listopad (středa, 17:00): Antisemitismus a humor – jak jim rozumět?

PhDr. Milan Pech, Ph.D., Ústav dějin křesťanského umění, Univerzita Karlova v Praze, Katolická teologická fakulta.

Anotace:
Na jedné straně neškodná “židovská anekdota”, na druhé straně ponižování Židů v ulicích evropských měst, kterému přihlíží smějící se dav. Na jedné straně fotomontáž Johna Heartfielda, na níž nacisté táhnou svázaného Žida, co by specifické sportovní disciplíny, v níž měli vynikat. Na druhé straně „sportování“ v ghettu v řecké Soluni, k němuž nutí Židy německý voják pro „pobavení“ sebe i ostatních. V jakém vztahu jsou antisemitismus a humor? Kde je hranice mezi nimi? Jak souvisí humor s agresí? Přednáška bude zamyšlením nad těmito otázkami.

Cyklus judaistických přednášek - letní semestr 2018

Všechna setkání se uskuteční na třídě Svobody 26 v prvním patře od 17:00

 

21. února Daniel Baránek představí svou knihu Židé na Ostravsku

 

28. února společně oslavíme svátek Purim.

14. března si připomeneme zakladatele olomoucké judaistiky prof. Kurta Schuberta, kterému je věnován sborník „Judaica Olomucensia. Kurt Schubert, the Founder“. V rámci setkání promluví Dr. Eva Schubert a Prof. Ingeborg Fialová-Fürstová.

21. března pronese přednášku na téma „Rabínská sociální síť v 19. století: dopisy Joachima Pollaka z Třebíče“ mladý badatel a hebraista Tobiáš Smolík.

4. dubna nás navštíví s kunsthistorickou přednáškou Dr. Vladimir Levin z Hebrejské univerzity v Jeruzalémě. Následně oslavíme pesachový seder.

18. dubna shrne Prof. Ivan Rektor dosavadní výsledky lékařského výzkumu dlouhodobých důsledků šoa na ty, kdo přežili, a na jejich potomky.

 

Cyklus judaistických přednášek - zimní semestr 2017

Přednášky se uskuteční ve středu v 17:00 hodin, na Centru judaistických studií (Třída Svobody 26, Olomouc, 1. patro, dveře číslo 2.43)

11. října: Eli Lederhendler (Hebrew University): One Hundred Years Later: Remembering the Politics of the Jewish Question in Russia on the Eve of the 1917 Revolution

18. října: Zvi Zohar (Bar Ilan University): Why Jews born in the Soviet Union after WW2 may marry other Jews: Subtitle: An unknown halakhic drama in Soviet Russia – and its potential significance for current halachic challenges

1. listopad: Eva Feiglová: autorské čtení z knihy vzpomínek Josefa Feigla „Kdo se vydal na cestu, má o čem vyprávět“

8. listopad: Zoša Vyoralová a Michal Pacovský: Židovský národní fond, sionismus, současný Izrael a Česká republika (pracovní název)

29. listopad: Kateřina Klimešová: Židovská bioetika a současná medicína (pracovní název)

Vedle přednáškových akcí společně oslavíme svátek Sukot v Botanické zahradě (4. říjen) a Chanuka (13. prosince) v knihovně CJS.

Cyklus judaistických přednášek - letní semestr 2017

Přednášky se uskuteční ve středu v 17:00 hodin, na Centru judaistických studií (Třída Svobody 26, Olomouc, 1. patro, dveře číslo 2.43)

8. březen: Kamila Přikrylová-Hladká (nakladatelka):

Přátelské povídání o holčičce z Wintonova vlaku, která světu objevila legendární českou Remosku, o jídle a tak trochu o tom, jak se vlastně dělá kniha.

Milena Grenfell-Bainesová (rozená Fleischmannová) v roce 1939 nastoupila jako téměř desetiletá do Wintonova vlaku, který ji odvezl na britské ostrovy a tím jí zachránil život. Absolvovala Československou státní střední školu ve Velké Británii, aby se posléze stala pečovatelkou v jeslích, guvernantkou ve Francii, manželkou inovátorského architekta sira George Grenfell-Bainese, matkou, překladatelkou, učitelkou i organizátorkou kuchařských kurzů a zakladatelkou spolku přátel Liverpoolské filharmonie. Dlouholetá předsedkyně British Czech and Slovak Association, patronka Nadace Emy Destinnové, čestná občanka města Proseč a Preston, laureátka ceny Gratias agit za šíření dobrého jména naší vlasti ve světě oceněná Řádem bristkého impéria za služby hudbě je však především dámou s velkým srdcem, známou jako Lady Remoska.

15. březen: Purimová maškaráda

29. březen: David Maxa (Abraham Geiger College, Berlin):

Moderní sederová večeře: Mezi tradicí a "social action"

Přednáška se zabývá stěžejním rituálem židovského svátku Pesach, kterým je tzv. pesachový seder. Pozastavuje se nad významem hebrejského pojmu "seder", které v překladu do češtiny znamená "pořádek", a konfrontuje ho s realitou většiny sederových večeří, které se nesou v duchu spíše chaotickém a přátelsky konfrontačním. Základním úkolem přednášky je charakterizovat a vysvětlit průběh Sederu, jeho tradiční symboly a elementy, a navrhnout jejich moderní interpretaci. Cílem přednášky je tak ukázat Seder jako sociální událost, která slouží k tematizaci aktuálních problémů moderního světa, včetně "social action". Součástí přednášky je srovnání a vizuální ukázky z rozličných hagadot, knih zaznamenávajících řád domácích bohoslužeb při sederu.

5. duben: Eli Lederhendler (Hebrew University of Jerusalem):

Stories My Grandfather Never Told Me: The Yiddish Memoirs of a Migrant Jew Before and After the Great War

(přednáška bude proslovena v angličtině)

This talk will consider the early life story of a Jew born in Poland in 1890. The narrative consists of a Yiddish memoir, written in the 1970s, and reveals details about pre-1914 life in a small Polish town, religious and secular influences in Jewish culture, life in a big industrial city (Łódż), army service before and during World War I, and migration overseas. The intimacy of a life told in the first-person conveys much that is missing from the history books. 

12. duben: Pesachový Seder

19. duben: Edyta Gawron (Uniwersytet Jagielloński w Krakowie):

Jews in contemporary Poland

(přednáška bude proslovena v angličtině)

3. květen: Lenka Panušková (ÚDU AV ČR):

Vliv rabínské exegese na českou knižní malbu: případ Velislavovy bible

Ve svém článku Jewish Art: Fact or Fiction Joseph Gutmann definuje židovské umění jako historický proces. Tento process přirovnává k pestrobarevnému vláknu, které je vetkáno do většího celku židovské kultury a jejího působení v jiných kulturních habitech. V mém příspěvku představím několik argumentů pro Gutmannovu teorii, které se zakládají na specifické ikonografii přítomné ve Velislavově bibli, českého rukopisu z doby před polovinou 14. století. Interpretace vybraných scén je totiž možná pouze se znalostí rabínské exegese. Mým cílem je poukázat na provázání židovských motivů s křesťanskou ikonografickou tradicí. Tato skutečnost vede nevyhnutně k otázce o potenciální spolupráci židovských a křesťanských umělců nejen ve středověkých skriptoriích.