Cyklus judaistických přednášek

Cyklus judaistických přednášek - zimní semestr 2017

Přednášky se uskuteční ve středu v 17:00 hodin, na Centru judaistických studií (Třída Svobody 26, Olomouc, 1. patro, dveře číslo 2.43)

11. října: Eli Lederhendler (Hebrew University): One Hundred Years Later: Remembering the Politics of the Jewish Question in Russia on the Eve of the 1917 Revolution

18. října: Zvi Zohar (Bar Ilan University): Why Jews born in the Soviet Union after WW2 may marry other Jews: Subtitle: An unknown halakhic drama in Soviet Russia – and its potential significance for current halachic challenges

1. listopad: Eva Feiglová: autorské čtení z knihy vzpomínek Josefa Feigla „Kdo se vydal na cestu, má o čem vyprávět“

8. listopad: Zoša Vyoralová a Michal Pacovský: Židovský národní fond, sionismus, současný Izrael a Česká republika (pracovní název)

29. listopad: Kateřina Klimešová: Židovská bioetika a současná medicína (pracovní název)

Vedle přednáškových akcí společně oslavíme svátek Sukot v Botanické zahradě (4. říjen) a Chanuka (13. prosince) v knihovně CJS.

Cyklus judaistických přednášek - letní semestr 2017

Přednášky se uskuteční ve středu v 17:00 hodin, na Centru judaistických studií (Třída Svobody 26, Olomouc, 1. patro, dveře číslo 2.43)

8. březen: Kamila Přikrylová-Hladká (nakladatelka):

Přátelské povídání o holčičce z Wintonova vlaku, která světu objevila legendární českou Remosku, o jídle a tak trochu o tom, jak se vlastně dělá kniha.

Milena Grenfell-Bainesová (rozená Fleischmannová) v roce 1939 nastoupila jako téměř desetiletá do Wintonova vlaku, který ji odvezl na britské ostrovy a tím jí zachránil život. Absolvovala Československou státní střední školu ve Velké Británii, aby se posléze stala pečovatelkou v jeslích, guvernantkou ve Francii, manželkou inovátorského architekta sira George Grenfell-Bainese, matkou, překladatelkou, učitelkou i organizátorkou kuchařských kurzů a zakladatelkou spolku přátel Liverpoolské filharmonie. Dlouholetá předsedkyně British Czech and Slovak Association, patronka Nadace Emy Destinnové, čestná občanka města Proseč a Preston, laureátka ceny Gratias agit za šíření dobrého jména naší vlasti ve světě oceněná Řádem bristkého impéria za služby hudbě je však především dámou s velkým srdcem, známou jako Lady Remoska.

15. březen: Purimová maškaráda

29. březen: David Maxa (Abraham Geiger College, Berlin):

Moderní sederová večeře: Mezi tradicí a "social action"

Přednáška se zabývá stěžejním rituálem židovského svátku Pesach, kterým je tzv. pesachový seder. Pozastavuje se nad významem hebrejského pojmu "seder", které v překladu do češtiny znamená "pořádek", a konfrontuje ho s realitou většiny sederových večeří, které se nesou v duchu spíše chaotickém a přátelsky konfrontačním. Základním úkolem přednášky je charakterizovat a vysvětlit průběh Sederu, jeho tradiční symboly a elementy, a navrhnout jejich moderní interpretaci. Cílem přednášky je tak ukázat Seder jako sociální událost, která slouží k tematizaci aktuálních problémů moderního světa, včetně "social action". Součástí přednášky je srovnání a vizuální ukázky z rozličných hagadot, knih zaznamenávajících řád domácích bohoslužeb při sederu.

5. duben: Eli Lederhendler (Hebrew University of Jerusalem):

Stories My Grandfather Never Told Me: The Yiddish Memoirs of a Migrant Jew Before and After the Great War

(přednáška bude proslovena v angličtině)

This talk will consider the early life story of a Jew born in Poland in 1890. The narrative consists of a Yiddish memoir, written in the 1970s, and reveals details about pre-1914 life in a small Polish town, religious and secular influences in Jewish culture, life in a big industrial city (Łódż), army service before and during World War I, and migration overseas. The intimacy of a life told in the first-person conveys much that is missing from the history books. 

12. duben: Pesachový Seder

19. duben: Edyta Gawron (Uniwersytet Jagielloński w Krakowie):

Jews in contemporary Poland

(přednáška bude proslovena v angličtině)

3. květen: Lenka Panušková (ÚDU AV ČR):

Vliv rabínské exegese na českou knižní malbu: případ Velislavovy bible

Ve svém článku Jewish Art: Fact or Fiction Joseph Gutmann definuje židovské umění jako historický proces. Tento process přirovnává k pestrobarevnému vláknu, které je vetkáno do většího celku židovské kultury a jejího působení v jiných kulturních habitech. V mém příspěvku představím několik argumentů pro Gutmannovu teorii, které se zakládají na specifické ikonografii přítomné ve Velislavově bibli, českého rukopisu z doby před polovinou 14. století. Interpretace vybraných scén je totiž možná pouze se znalostí rabínské exegese. Mým cílem je poukázat na provázání židovských motivů s křesťanskou ikonografickou tradicí. Tato skutečnost vede nevyhnutně k otázce o potenciální spolupráci židovských a křesťanských umělců nejen ve středověkých skriptoriích.